Bednáři z Prazdroje smolili ležácké sudy
21. říjen 2022 České nápoje komentáře (0) 769 xBednáři Plzeňského Prazdroje dokončili podzimní smolení celkem 14 dubových ležáckých sudů, aby v nich mohl opět zrát ležák Pilsner Urquell jako před 180 lety. Kromě toho do svých řad přijali po čtyřech letech nového člena, který byl po absolvování tříletého učení a složení tradiční bednářské zkoušky pasován na bednáře a získal tradiční vandrovní knížku. Plzeňští bednáři jsou zřejmě posledními pokračovateli tradičního pivovarského řemesla pracující přímo v pivovaru.
Prazdroj má ve svých sklepích více než sto ležáckých dřevěných sudů, které bednáři udržují a opravují. Dvakrát v roce, na jaře a na podzim, část prázdných sudů vyvalí ze sklepů a vysmolí. „Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a jde v podstatě o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží 800 kg, proto práce vyžaduje přítomnost všech členů party a hodně opatrnosti,“ vysvětluje vedoucí prazdrojské bednářské party Karel Hofman.
Do dubového sudu bednáři nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě. Vysklepení, tedy vyvalení ležáckých sudů ze sklepů na povrch, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům dva týdny. Prazdroj ve svých historických sklepích nechává v otevřených kádích kvasit a v dřevěných sudech následně zrát proslulý ležák Pilsner Urquell, který pak sládci porovnávají s tím, který zraje a kvasí v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu mohou zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku jako v době před 180 lety.
Poprvé po čtyřech letech pak parta bednářů mezi sebe přijala nového člena, Milana Kubizňáka. Aby se jím mohl stát, musel nejprve projít tříletým učením v pozici tovaryše a poté složit mistrovskou zkoušku – samostatně vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a podle tradice ho představit vedoucímu bednářské party. „Je to starý zvyk, který ale nejlépe ukáže, jestli se tovaryš naučil všechna specifika zpracování dubového dřeva a výroby sudu. Pokud jeho soudek těsní a pivo z něj neteče, je správně vyrobený a tovaryš uspěl,“ říká Karel Hofman, který nového člena osobně pasoval.
Po této zkoušce obdržel nový bednář vandrovní knížku a stal se stálým členem prazdrojské party bednářů, která je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. „Vandrovní knížku dostávali bednáři v 19. století a byl to nejen výuční list, ale byly v ní uvedeny také jejich osobní údaje včetně výšky nebo barvy očí. Obsahovala také reference od mistra bednáře. Díky tomu mohli být najímáni na práci po celém Rakousku-Uhersku. Byla to vlastně kombinace životopisu a cestovního pasu, jen detailnější. My jsme tuto tradici před lety obnovili,“ dodává Karel Hofman.
Během slavnostního pasování došlo na přípitek pivem z dřevěného soudku, který narazil emeritní vrchní sládek Václav Berka.
Práce plzeňské party bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Nyní usilují o zápis na seznam UNESCO.
Zdroj: Tisková zpráva
Autor: České nápoje
[Nahoru ↑]
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Komentáře
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!