Export zachraňuje propad domácí spotřeby piva
17. duben 2018 České nápoje komentáře (0) 1461 xÚspěch v exportu, ale propad z pohledu tuzemského trhu, takové jsou loňské výsledky českého pivovarnictví. Celkový výstav klesl o 0,7 procenta a produkce určená pro tuzemský trh se sníila dokonce o 2,1 procenta. Zatímco předloni se v České republice zkonzumovalo takřka 16,4 milionů hektolitrů piva, loni to bylo jen 16 milionů hektolitrů. Jetě horí zprávou pro pivovary ovem je, e se tak děje na úkor čepovaného piva.
Nůky mezi spotřebou piva v restauracích a baleného piva se rozevírají stále více. Aktuálně tento poměr činí u 38 ku 62 procentům. Dalím trendem je nárůst plechovek. Meziročně dokonce o 37 procent. I proto řada pivovarů investuje do nových linek na jejich výrobu, komentuje vývoj trhu předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Frantiek ámal.
Produkce i konzumace českého piva klesá
V roce 2017 se v Česku vyrobilo 20,3 milionů hektolitrů piva, co oproti roku 2016 představuje pokles o 0,7 procenta. Z naeho pohledu se jedná o ne zcela úspěný rok. Za loňské patné výsledky mohou ve velké míře regulace a příliná byrokracie, která komplikuje podnikatelům ivnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestoe se trh relativně dokázal vyrovnat s EET, u protikuřáckého zákona je tomu naopak, celkové dopady jsou negativní, říká ámal. Poklesl i výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva a importu, meziročně o 2,1 procenta. V důsledku celkového poklesu dolo i ke sníení průměrné spotřeby piva na jednoho obyvatele. Čei v loňském roce vypili na hlavu v průměru 138 litrů, co je o 5 litrů méně ne v roce 2016.
Leák předskočil výčepní piva
Po několika desítkách let opět převládl prodej jedenáctek a dvanáctek nad výčepními pivy. V loňském roce zaznamenala spotřeba na domácím trhu v této kategorii meziroční dvouprocentní nárůst na 48,8 procenta. Výčepní pivo si drí 46,5procentní podíl. Jsme konzervativní a stále více z nás se vrací k tradičnímu českému leáku. Jeho větinový podíl znamená, e se více přibliujeme pivovarnickým zemím, jako jsou Německo, Rakousko či Belgie, dodává ámal.
Dařilo se nealkoholickému pivu, kterého se loni vyrobilo na 578 tisíc hektolitrů. Meziročně zhruba o 30 procent na 301 tisíc hektolitrů se zvýil i výstav míchaných nápojů na bázi piva, tzv. pivních mixů.
Z hlediska spotřeby piva dle obalů vzrostly kromě plechovek také PET lahve (+ 3 procenta). Klasické pivní lahve klesly o 4 procenta. U sudového piva vzrostly cisterny (+ 8 procent), klasické sudy naopak výrazně poklesly (- 7 procent). Pivo čepované z cisterny je viditelným trendem nejen v tuzemsku, ale i českého pivního exportu, říká ámal.
České pivo má v zahraničí zvuk
Plusových čísel dosáhl export, který kontinuálně roste od roku 2011. Celkem bylo loni z České republiky vyvezeno 4,6 milionů hektolitrů, co je v meziročním srovnání nárůst o 4,5 procenta. Vývoz piva roste ve vech formách a spolu s ním vzniká v zahraničí stále více hospod českého typu, co vnímám velmi pozitivně. Navíc se nejedná jen o velké pivovary, ale jsou mezi nimi střední i malé, upozorňuje ámal. Tempo růstu exportu do zemí EU meziročně zpomalilo na 2 procenta, nejvíce piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. V případě zemí mimo EU činí nárůst oproti předcházejícímu roku 18 procent a největími spotřebiteli českého piva byly Rusko, Korejská republika a USA.
O 2,3 procenta loni vzrostl dovoz piva, přesto zůstává na nejnií úrovni v Evropě. Ze zemí Evropské unie se do České republiky nejvíce piva dovezlo z Polska a mimo unijní země pak z Mexika, významnou destinací je také Srbsko.
Česká republika je pátým největím výrobcem sladu v Evropské unii
Tuzemské sladovny v loňském roce vyprodukovaly zhruba 546,5 tisíce tun sladu, co představuje meziroční růst o 0,5 procenta. Do zahraničí se přitom vyvezlo 236 995 tun, ve srovnání s rokem 2016 se naopak jedná o 11,5procentní propad. Podíl vývozu z celkové produkce tak činil 43 procent, zatímco o rok předtím byl tento podíl 49procentní, uvádí Richard Paulů, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven a generální ředitel Sladovny Soufflet. Česká republika je pátým největím výrobcem sladu v Evropské unii.
Tradičně nejvýznamnějími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko a Německo. Nejdynamičtějí meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rakouska a Japonska. Naopak vývoz klesl předevím do sousedního Polska, dále Maďarska a překvapivě také do Velké Británie, doplňuje výsledky Paulů. Celkově se český slad vyváí do 51 zemí. Alarmující pro sladařství je zejména úbytek orné půdy, která ustupuje výstavbě. To spolu s erozí v současnosti představuje největí problém zemědělské půdy.
Přínosy pivovarnictví českého ekonomice (Zdroj: The Hospitality Sector in Europe; Ernst&Young 2013)
- Pivovarský sektor ročně odvede na daních 29 mld. Kč a vytváří pracovní příleitosti pro 65 000 lidí;
- Svým dodavatelům ročně zaplatí 20 mld. Kč, z toho více ne 90 % dodavatelům v ČR;
- Pivovarnictví je významným odběratelem produkce českých zemědělců;
- Významně ovlivňuje provozovatele restaurací a kaváren, kde více ne 25 % treb tvoří pivo;
- Jedno místo v pivovarnictví vytváří: jedno místo u dodavatelů, dvě místa v maloobchodě, pět míst v pohostinství, dvě místa v ostatních odvětvích.
- V Čechách je více ne 40 000 malých restauračních podniků, které zaměstnávají přímo 167 000 lidí a vytvářejí podmínky pro zaměstnanost v souvisejících odvětvích pro dalích více ne 139 000 lidí. Hospody a restaurace jsou významnou součástí české společnosti a ivotního stylu, mnohdy zastávající roli komunitních center.
Zdroj: Tisková zpráva
[Nahoru ↑]
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Komentáře
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!