Produkce českého piva se přes mírný pokles udrží na solidní úrovni

„Tuzemský trh je dlouhodobě stabilní, co nám však dělá starosti, je pokračující odklon od pití čepovaného piva v restauracích a hospodách. Zatímco ještě v roce 2009 drželo čepované s přehledem prim, vloni se jeho podíl snížil už na 38 % a pokles pokračuje. V prvních 9 měsících letošního roku byl podíl piva čepovaného ze sudů a tanků na celkové tuzemské spotřebě 37 %,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Pivovary se proto snaží tradici české hospody bránit a rozvíjet. Chození na pivo u nás bylo odedávna společenským fenoménem, který je o navazování a posilování vztahů, výměně informací, řešení problémů či domlouvání spolupráce. Nejvýznamnější aktivitou v tomto směru jsou zářijové Dny českého piva, které se v posledních letech začínají prosazovat i do zahraničí.

Výsledky za leden až září nepřinesly žádná zásadní překvapení. Polovinu spotřeby u nás tvoří ležáky, tedy spodně kvašená piva se stupňovitostí 11 % - 12 %, a jejich obliba mírně posiluje. Přibližně 45 % připadá na lehčí výčepní piva. Zbývajících 5 % tvoří kategorie nealkoholických piv, pivních mixů a pivních speciálů. Přestože jde o relativně malý objem, je v této kategorii čilý pohyb. Každoročně se objevují desítky nových variant ovocných mixů v nealkoholických i nízkoalkoholických variantách a při nejrůznějších příležitostech pivovary vaří speciální piva. Nejčastěji se tak děje na svátek svatého Václava, který je patronem českého piva a sládků, na Vánoce nebo pro letní posezení v zahradních restauracích.

Stejná zůstává i struktura druhů obalů. V tomto ohledu patří pivovarnictví k nejekologičtějším, protože dominantním způsobem přepravy jeho produktů ke konzumentům jsou velkokapacitní tanky, sudy a vratné skleněné lahve. Na tyto obaly celkově připadá 75 % tuzemské spotřeby.

Zdroj: Tisková zpráva