Předvolební průzkum Svazu vinařů

Očekávají přitom, že by v takovém případě byl příjem jen z DPH do státního rozpočtu vyšší o bezmála 400 milionů Kč oproti stávajícím příjmům. Negativně se naopak strany staví k možnosti zavedení tzv. uhlíkové daně. Do průzkumu, jehož cílem bylo zjistit stranické postoje ke stěžejním návrhům na ochranu spotřebitele před dovozem laciných subvencovaných vín, se zapojilo deset politických subjektů.

„Jsme rádi, že většina stran bez ohledu na umístění na politické mapě vnímá komplexitu vinařského oboru a kvituje naše reformní návrhy obsažené ve strategickém dokumentu. Zároveň se potvrdilo, že je nutné neustále pracovat na osvětě, protože například návrh na zavedení minimální jednotkové ceny (MUP) naráží na nejasnosti ohledně aplikace v praxi,“ uvádí prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad.

Čeští vinaři už v dubnu představili Strategický plán pro období 2025–2045. Ten kromě ambiciózního cíle v podobě 40% soběstačnosti v produkci hroznů zahrnuje také výrazný nárůst vinic v režimu ekologického zemědělství. Plán rovněž popisuje překážky a nutné reformní kroky zejména v legislativní oblasti nebo při eliminaci nekvalitního laciného dovozu. I přes negativní trendy v evropském vinařském sektoru jsou odborníci i zástupci vinařů přesvědčeni, že Česká republika má předpoklady stát se vinařskou zemí budoucnosti. „Evropské i tuzemské vinařství se nachází ve složité situaci a musí čelit řadě výzev. Pokud se nám ovšem povede rychle nastartovat reformní kroky a získat podporu těch, kteří rozhodují, může naopak z rozvoje vinařství u nás celý stát a společnost významně profitovat. Mnoho faktorů mluví v náš prospěch. Základní podmínkou ale je, aby byla strategická politická rozhodnutí realizována po konzultaci se zástupci sektoru, nikoliv od stolu,“ uzavírá Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky.

Tisková zpráva Svazu vinařů