Lihoviny jsou jen malou částí spotřeby alkoholu
20. červen 2023 České nápoje komentáře (0) 950 xDle statistik ČSÚ vypije průměrný občan ČR ročně 135 litrů piva, 21 litrů vína a 7 litrů ostatních alkoholických nápojů. Po přepočtu na čistou spotřebu lihu vypije průměrný Čech 9,7 litru čistého alkoholu ročně, z toho v pivu 4,5 litru čistého lihu, ve vínu 2,4 litru a v lihovinách 2,8 litru. Vláda tedy navýšením spotřební daně řeší pouze necelých 30 % spotřeby veškerého čistého lihu v České republice. Opět se tedy potvrzuje, že se vláda bojí skutečných reforem, je pod tlakem různých lobbistických skupin a zvýhodňuje jedny producenty před druhými. Pokud by vláda chtěla měřit všem stejným metrem a vyměřovat spotřební daň z alkoholu i u piva a vína, vzrostly by příjmy státního rozpočtu víc než trojnásobně.
Srovnání se zahraničím
Není pravda, že by spotřební daň na víno v Evropě téměř neexistovala. Z 28 zemí EU a Velké Británie má spotřební daň na víno zavedenu 13 zemí, tedy téměř polovina! V oblasti kvality života jsou nejčastěji uváděny skandinávské země, všechny spotřební daň na víno mají. Spotřební daň je ale například i v Polsku.
Takže: spotřební daň na víno nemáme vůbec, polovina Evropy ji přitom má. Spotřební daň na pivo je u nás jedna z nejnižších v Evropě, a to jen díky tomu, že EU nějakou minimální daň požaduje. U lihovin patříme mezi nižší průměr v EU. Takže jediným smysluplným zdrojem spotřební daně u alkoholu jsou lihoviny. Místo toho, abychom zvýšili nebo zavedli spotřební daně u piva či vína, budeme dále zvyšovat jen tu jednu.
Nulová spotřební daň na víno žádnou ekonomickou logiku nemá
Spotřební daň se platí, jak už název napovídá, v místě spotřeby. Pokud tedy čeští vinaři chtějí vyvážet do zahraničí, česká spotřební daň se jich týkat nebude. A naopak, kdykoliv jakýkoliv zahraniční vinař přiveze své víno do ČR, bude předmětem naprosto stejné spotřební daně a nebude rozhodně nijak zvýhodněn oproti českým vinařům. Argument vinařské lobby o znevýhodňování tuzemských vinařů ve srovnání se zahraničními je tak nesmyslný a nelogický bez ohledu na to, jaké jsou sazby spotřební daně v zahraničí.
Co takhle zdanit sladké limonády?
Některé kroky vlády v oblasti DPH a spotřební daně smysl dávají. Nicméně pokud chce být vláda opravdu rozpočtově odpovědná, musí měřit všem stejně, musí být v reformách ještě odvážnější a klidně i hledat další cesty. Jednou z nich může být např. „zdravotní“ daň na sladké limonády. Takovou daň už má zhruba 50 zemí na světě, třeba v Norsku má už víc než stoletou tradici. I tady bude trh stabilní, citlivost lidí na cenovou změnu nebude příliš velká – poptávka při vyšší ceně zásadně neklesne, což bude znamenat značný dodatečný příjem do státního rozpočtu. A pokud poptávka klesne, tak to bude mít pozitivní dopad na zdraví lidí a může to naopak vést k poklesu výdajů státu za zdravotní péči (obezita, cukrovka, infarkty apod.). Taková úspora může klidně dosahovat desítek miliard korun ročně.
Co smysl dává:
Zdanění piva:
Říká se, že vláda, která v ČR zdraží pivo, padne. Proto v ČR doteď panoval nesmyslný zmatek ve výši zdanění různých způsobů konzumace piv a absolutně nesmyslné bylo rozhodnutí předchozí vlády o snížení DPH na točené pivo z 21 na 10 %. Toto opatření učinilo z Česka takřka absolutní výjimku v celé Evropské unii z hlediska druhu komodity a snížených sazeb DPH. S ohledem na zrušení povinnosti EET se návrat k základní sazbě DPH jeví jako smysluplný krok, jak potvrzují i ostatní státy Evropské unie, které uplatňují na točené pivo základní sazbu DPH. Výjimkou je v tomto smyslu nyní pouze Slovensko, které zavedlo pro točené pivo sazbu DPH ve výši 10 %.
Zdanění tabáku a tabákových výrobků:
Při porovnání s ostatními zeměmi EU se úroveň spotřebních daní z tabákových výrobků v České republice blíží evropskému průměru*. Je tak logickým krokem vlády, že při hledání dodatečných příjmů do státního rozpočtu využije nízkou citlivost poptávky na změnu ceny právě u cigaret. I když vlivem zvýšení spotřební daně zdraží pro koncové uživatele krabička cigaret třeba o 10 až 15 %, celkových prodejů se to v zásadě nedotkne. A pokud ano, bude to mít pozitivní dopad na zdraví obyvatelstva.
Pozn.: *Průměrná celková daň (DPH + spotřební daň) za všechny země EU činí asi 4,39 EUR, zatímco Česká republika vykazuje o něco nižší hodnotu 3,64 EUR. Stejně tak podíl daně v České republice na vážené průměrné maloobchodní prodejní ceně, který činí 80,1 %, kopíruje průměr všech zemí, který činí 80,8 %.
Shrnutí:
Co způsobí zvýšení spotřební daně pouze u alkoholu:
Celkový příjem státního rozpočtu ze spotřební daně z alkoholu v příštím roce neporoste, naopak hrozí pokles (viz např. Polsko mezi lety 2013–2014)!
Důvody jsou:
- Spotřebitelé logicky vymění dražší produkt za levnější – spotřeba tvrdého alkoholu dále klesne ve prospěch piva a vína, ale vzhledem ke spotřební dani pouze u lihovin výběr daní neporoste.
- Porostou nákupy levného alkoholu v zahraničí a naopak klesne poptávka po alkoholu v českých příhraničních oblastech.
- Poroste produkce „načerno“ v malých palírnách.
- Dojde k předzásobení lihovinami za nižší cenu.
Autor: České nápoje
[Nahoru ↑]
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Komentáře
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!