Pivní prodejna 2Reklama na ČeskéNápoje.cz

Staropramen dosáhl za první republiky největšího rozkvětu

23. říjen 2018  České nápoje   komentáře (0)  448 x

Smíchovský pivovar Staropramen oslaví příští rok 150 let své existence. S českou národní myšlenkou a tím i s československým státem, který pro změnu letos slaví 100 let od svého založení, ho přitom pojí víc, než by na první pohled mohlo být zřejmé. Jeho historie je příběhem vzdoru a odvahy v nelehkých dobách, příběhem šikovnosti a sebevědomí českých manažerských elit a příběhem o tom, že být Čechy a zůstat Čechy se vyplatí, i když okolnosti vypadají jinak. Jaká tedy byla role pivovaru v rozvoji a udržování české národní myšlenky?

Staropramen dosáhl za první republiky největšího rozkvětuStaropramen dosáhl za první republiky největšího rozkvětu

Počátek příběhu pivovaru Staropramen je neoddělitelně spjatý s českou národní emancipací druhé poloviny 19. století a soupeřením Čechů o jejich vlastní politický i společenský prostor. České země byly totiž od roku 1867 součástí Rakouska-Uherska a až do první světové války sváděly neúspěšný boj o větší autonomii, jazykovou rovnoprávnost a respekt v rámci monarchie. Součástí českého národního obrození se postupně stala i emancipace v hospodářské oblasti, která byla – v době, kdy většinu kapitálu držela německá elita – umožněna zakládáním svépomocných záložen. Díky kapitálu, který shromáždily, mohly být založeny akciové společnosti praktikující určitou formu českého ekonomického nacionalismu. Patřily mezi ně i budoucí významná jména naší ekonomiky: třeba Českomoravská továrna na stroje – pozdější základ strojírenského gigantu ČKD – nebo právě Akcionářský pivovar na Smíchově založený roku 1869.

Nový pivovar myšlenku českého národního podniku naplňoval od samého počátku. Hrdě se hlásil k české národní příslušnosti, používal výhradně češtinu jako jednací jazyk, podporoval národně buditelské aktivity, zaměstnával Čechy a preferoval české obchodní partnery. Za zmínku určitě stojí i umístění sochy Čechie na tehdejší varně, která měla všem lidem v pivovaru připomínat jeho vlastenecké hodnoty. V pivovarnictví se v této době podobný podnik nevyskytoval a většina českých pivovarů své češství z obavy před ztrátou německé klientely raději nezdůrazňovala. Všichni sládci a vrchní sládci pivovaru od jeho založení až do současnosti – a bylo jich jedenadvacet – byli navíc Češi.

Svou podporu českému hnutí dal Akcionářský pivovar na Smíchově najevo i v roce 1891, když masivně investoval do své účasti na Všeobecné zemské výstavě v Praze. Finance na svou prezentaci přitom navýšil právě ve chvíli, kdy vyšla najevo demonstrativní neúčast německých firem. Návštěva výstavy posilovala českou identitu a pivovar podporoval vysokou účast Čechů i jinak – třeba bezplatnými obědy pro školáky cestující do Prahy z příhraničních oblastí.

Čechům se Smíchovský pivovar přiblížil i samotným svým pivem. Jeho hlavní chloubou totiž byla dostupná desítka oslovující převážně ty, kteří se pohybovali ve stejném prostředí, v jakém pivovar vyrostl – tedy dělnické vrstvy tvořící většinu českého obyvatelstva. Mimochodem, pokud vás zajímá, jak mohla klasická smíchovská hospoda vypadat někdy na přelomu 19. a 20. století, máte možnost do ní nahlédnout přímo u stanice metra Anděl uprostřed Smíchova. V proskleném kontejneru se představuje vše, co do klasické české hospody patřilo (a možná stále patří) a seznámit se zde můžete i s historií pivovaru Staropramen a jeho příběhy.

On se totiž Staropramen už před první světovou válkou posunul na pozici druhého největšího pivovaru v Monarchii a svůj růst si – po oklepání se z válečného šoku – udržel i po vzniku samostatného Československa. Během první republiky sledovali jeho ředitelé nejnovější trendy v oboru a podařilo se jim vybudovat nejmodernější pivovar u nás. Staropramen se vypracoval na pozici československé jedničky, stal se třetím největším pivovarem v Evropě, a zdárně přežil i období hospodářské krize. Za to všechno přitom vděčil nejen modernizaci, ale i svému zaměření na domácí trh. Zatímco se další velké pivovary, třeba ty v Plzni nebo v Českých Budějovicích, výrazně soustředily na export, Staropramen se pil doma, v Československu, a stal se součástí zvyku „obyčejných” českých dělníků.

Ani během druhé světové války pivovarští na svou národní hrdost nerezignovali. Jak jinak si vysvětlit obrovské riziko, které v roce 1940 podstoupili, když před německou okupační správou ukryli téměř kompletní vybavení nové měděné varny, aby je zachránili před zabavením a využitím pro účely válečného průmyslu. Zazděná v budově Štěpánského mlýna nedaleko pivovaru zůstala varna až do konce války a její část dodnes slouží v pivovaru v Ostravě.

V 50. letech pak začal Staropramen, tolik oblíbený v domácích výčepech, šířit slávu českého piva i v zahraničí. Nejprve na východ od našich krajin (odtud jeho obliba na trzích bývalého východního bloku), s postupem času po celém světě. V současné době si Staropramen mohou vychutnat v 33 zemích světa a ročně se ho mimo ČR vypije na 380 milionů půllitrů. Smíchovské pivo je dlouhodobě druhým nejoblíbenějším českým pivem v zahraničí a v portfoliu své mateřské značky Molson Coors patří mezi trojici klíčových globálních značek. Pivo s nezaměnitelnou siluetou Pražského hradu na etiketách a půllitrech najdete kromě Evropy v hospodách a obchodech třeba v Koreji, Vietnamu, Kanadě nebo Austrálii.

Zdroj: Tisková zpráva

[Nahoru ↑]

Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář (0)

Reklama

Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!



ČeskéNápoje.cz

Vše co chcete vědět o nápojích, nejen, v České republice...


Magazín ČeskéNápoje.cz je součástí webů skupiny PIVNÍ|INFO
Všechna práva vyhrazena.
Diskusní příspěvky vyjadřují názory čtenářů a redakce ČeskýchNápojů.cz za ně nenese žádnou právní odpovědnost.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
ČeskéNápoje.cz na Facebooku


Redakce ČeskéNápoje.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!

TOPlist